NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pri kapelách z „mimokresťanského“ prostredia si väčšinou pri protikresťanských témach poviem čosi ako „hooodne lacní hrdinovia ste“, zvlášť ak sa takto nadrapujú nejakí „bojovníci“ z polmesačných ríš, ktorí si na „domácu tradíciu“ radšej hudbu neotvoria. Ale povedzme že pri kapele z Japonska sa to ako-tak dá brať, svojho času tam kresťanstvo fakt nemuseli a jeho vyznávačom robili rôzne mrzké veci. Tie ale robili aj iným „delikventom“, tam na tom východe človek nemal cenu a niekedy ho neistilo ani to, že držal hubu a krok.
Prečo tento úvod – tokijskí VEIYADRA túto tému majú popri ďalších takých ako démoni, peklo, apokalypsa, deštrukcia a záhuba, proste sa v roku 2011 dala dokopy štvorica mládencov s veľmi radostným pohľadom na svet a začala hrať brutal death metal. Vokalista Akihiro Muto vám môže byť známy zo slamujúcich MYOCARDIAL INFARCTION a jeho parťákmi tu sú Reichi Tanaka (basagitara), Koyu Okayasu (bicie) a Go Shimada (gitary, ex-samurajovia GOTSU TOTSU KOTSU).
V júli 2012 vydali šesťskladbovú EP a dva roky nato na deň presne im u domácich Bloodcurling Enterprise vyšiel debutový album „Gehenna“. 12 skladieb za takmer 50 minút je nálož, akú niekto naraz nemusí zvládnuť, odporúčam však tomu dať šancu, pokiaľ je BDM chlebom vaším každodenným. VEIYADRA sa totiž podarilo urobiť zaujímavú vec – ak máte radi slam, budete si čvachtať, a ak ho zas až tak nemusíte, tiež si chrochtnete od spokojnosti. „Devourmentálneho“ džn-džn-džn je tu do vôle, ale sú v ňom celkom chytľavé gitary, a na druhej strane je toto gniavenie a dupanie vyvážené pomerne prepracovaným rýchlym zverstvom, inšpirovaným DISGORGE.
Tento mix sa Japoncom vydaril, je tam nejeden chytľavý a zaujímavý moment a k tomu aj dosť ponurej atmosféry, ktorú podporujú aj nejaké tie úryvky zlovestnej filmovej hudby. Vokálne takisto vydarená surovosť, nejaké tie kanály, vrátane starej dobrej brúsky a drvičky šutrov, nejeden „ypsilonový“ ryk, prasací iba miestami, občas mrazivo „barnesovský“, dobrá práca. Zvuk ma baví, miestami trochu rozhodený, ale chválim „neumelosť“ bicích. Nie že by to celkovo bola nová dimenzia BDM žánru, ale je to fajn.
Dobre urobený mix slamu a poriadneho BDM hrania z Japonska.
7,5 / 10
Gehenna (2014)
1st EP (2012)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Bloodcurdling Enterprise
Stopáž: 49:33
Na BDM moc dlhe, vela albumov ma uz nedokaze udrzat v pozornosti ked maju cez 40 minut. Naj. skladba: Bones Of Misery
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.